Do semifinále postupují Staříci, Green Monsters končí sezonu na 5. místě

Druhý čtvrtfinálový zápas mezi Green Monsters a Staříky nenabídl jiný obraz hry, než tomu bylo v prvním utkání. Tým Greenů měl opět problémy s docházkou, na zápas dorazilo pouze sedm hráčů, kterým logicky postupem času došel dech. Nutno ovšem říci, že druhé vyřazovací utkání letošní sezony bylo zápasem jednoho muže – Milana Schnaubelta.

Green Monsters – HBC Staříci Liberec 1:12

Staříci si pro playoff nachystali rozdílového hráče. Milan Schnaubelt, hráč extraligového Kladna, si po vypadnutí svého celku ve čtvrtfinále prodlužuje sezonu v Liberci a na výsledcích je to znát. Všech 12 gólů v síti Adama Valachyho neslo jeho podpis. Sám jich 8 vstřelil a na další 4 přihrál.

Green Monsters se nepovedl vstup do zápasu, když v úvodních 5 minutách inkasovali hned pětkrát. Na první trefu Honzíka, čtyřgólového střelce z úvodního čtvrtfinále, navázal Vašek a svou první brankou také Schnaubelt. Poté přišly dva slepené góly v rozmezí 15 sekund, po kterých se radovali Smetana a opět Schnaubelt, který ještě v první třetině v přesilovce završil hattrick.

Šance Green Monsters se s postupem času a ubýváním sil snižovali k nule. Tím více mohl svou one-man show roztočit Schnaubelt, který v druhé části přidal další tři branky. Třetí třetina už se jen dohrávala, Staříci posunuli své skóre až na dvanáct branek, kdy po 7. a 8. gólu kladenského útočníka uzavřel gólový účet svého týmu Honzík. Podobně jako v prvním zápase, i nyní se podařilo Greenům vstřelit alespoň čestný úspěch v podobě branky Veselského, který pokazil nulu Ivanu Kupfovi.

Konec zápasu znamenal také konec sezony pro Green Monsters. Jejich tým dokázal během základní části potrápit několik favoritů a při dostatečně početné sestavě byl nepříjemným soupeřem. Přejme jim tedy, ať se v nadcházejícím ročníku scházejí v co nejhojnějším počtu a těšme se na jejich budoucí zápasy!

Do semifinále tak postoupili Staříci, kteří vyzvou vítěze základní části, HBC Liberec. První zápas této série se odehraje v neděli 14. 5. od 9 hodin. V tentýž den začne také druhá semifinálová série mezi obhájcem titulu, týmem HBC Vosy Liberec, a HBC Medvědy Liberec. Úvodní vhazování tohoto utkání padne v 11 hodin.

Jak vypadala čtvrtfinálová série pohledem obou kapitánů?

Martin Eitler, kapitán HBC Staříci Liberec:

Martine, jak z vašeho pohledu hodnotíš uplynulou sérii?

Uplynulou sérii hodnotíme skvěle, ale upřímně, nebýt Milana Schnaubelta, tak to možná bylo 1:1 na zápasy. My jsme hlavně dělali, co jsme si před zápasem řekli, a šli jsme si pro výhru. Nutno říct, že první zápas jsme byli v plném počtu a Green Monsters byli jen v 6, takže klobouk dolů před soupeřem.

Rozhodujícím faktorem ve čtvrtfinále byl jednoznačně Milan Schnaubelt, budete ho mít k dispozici i v dalších utkáních?

Ano, v semifinále ho budeme mít.

V semifinále vás čeká HBC Liberec, jak se na ně připravujete a co by na ně mohlo platit?

S HBC Liberec to bude hrozně těžký, připravujeme se na jejich nápor. Musíme rychle přistupovat k jejich střelcům, zejména k Bendovi a Poljakovi. Taky musíme střílet z každé pozice a dát co nejvíc gólů.

Radek Moťka, kapitán Green Monsters:

Druhý zápas play-off se nesl ve stejném duchu, nízký počet hráčů na vaší lavičce znamenal snadné sousto pro soupeře. Co jste si mezi sebou řekli před zápasem, dávali jste si alespoň nějaké naděje?

Před zápasem jsme si řekli, že se musíme sejít ve více lidech, což se taky stalo, protože jsem přišel já. Bylo nás tak o celého jednoho navíc. Zbytek týmu avizoval, že bude mimo Liberec nebo i republiku, takže jsme prostě zahráli s tím, co bylo po ruce. Někteří účast slíbili a tím to i skončilo. Ale to se děje v každém týmu, to není jen naše libůstka. A naděje? Naděje je … dycky. Takže jsme si řekli, že jim zatlačíme voči a půjdem do toho hlava nehlava… ale to asi nestačilo. Jak se říká, příště budem holt rychlejší, drahoušku.

Když se podíváš zpětně na letošní sezonu, jsi spokojený? Bylo naplněno vaše motto, že se chcete hrou zejména bavit?

To my se bavíme no… Hůř se baví gólman, kterej domu chodí s pytlem gólů, někdy i 25 kousků si s sebou domů odnese. Toho to asi moc nebaví no. Jinak jo, bavili jsme se. Jenže po těch 6 sezonách nebo kolika, by to chtělo vyhrávat i víc, jak jeden zápas za sezonu. Co si budeme nalhávat, ego každej víkend dost pláče! (smích)

V závěru vás posílili hráči z Jablonce, budou ve vašem týmu i příští rok?

Jo, to se musíš zeptat jich… Nadšení bylo, ale ta docházka nějak pokulhávala. V nejdůležitější zápas sezony nás kucí trochu hodili přes palubu a nepřišli. Což o to, já odpustím vše, ale zbytek týmu to bral jako podraz, což chápu. Takže s klukama dáme birell, dýmku míru a probereme jejich další působení v týmu. Celkově po posezóním birellu a dýmce míru budeme o něco chytřejší… Pípl (Jan Marek) je starej kmet, já mám rodinu a jezdím na zápasy z Valašského Meziříčí, zbytek týmu taky samej fotr… Je to náročné skloubit dohromady, navíc, když ten entuziasmus po těch prohrách (leckdy i smolnejch) trochu mizí. Uvidíme, řekl slepej.

Jak ses cítil ty sám v letošní sezóně?

Mám svůj tým, kterej mám rád. Hokejbal hraju skoro 20 let a je to prostě týmovka. Ta naše trochu kulhá, i když takovej Kuba Patrman, ten běhá jak vítr! Já na tyhle věci moc nejsem, snažím se koukat dopředu a z chyb z minula se poučit. Bohužel, když nás chodí na zápasy 6, tak to se pak prostě vyhrávat nedá. Tak to je … Takže já mám pocity smíšený, ale ono si to sedne, probereme to s klucíma a pak se uvidí, zda to složíme ještě příští rok.