Jak už napovídá sám název, nejbližším sportem hokejbalu je lední hokej. Rozdíly jsou na první pohled patrné, místo bruslí a ledu používají hokejbalisté boty a plastový povrch, puk vymění za oranžový plastový míček a vybavení na sobě mají také méně, protože to míčkem tolik nebolí. Spousta hokejbalistů má zkušenost s oběma sporty a nejinak tomu je i v případě Dominika Hrníčka, hokejisty pardubického Dynama „B“, odchovance Bílých Tygrů Liberec a zároveň člena hokejbalového týmu HBC Vosy Liberec, působícího v místní hokejbalové lize ONHLL. Jak se dají tyto dva sporty skloubit? A jaký vztah má k libereckému hokejbalu? Čtěte v následujícím článku.
Dominiku, Ty jsi povoláním hokejista. Hokejově jsi vyrůstal v Liberci, ale jak jsi se dostal k hokejbalu?
Ano, je to tak… O hokejbalu jsem se dozvěděl tuším od Petra Arlta, viděl jsem, že kluci chodí hrát a tak jsem se zeptal, jestli bych nemohl taky přijít a od té doby už to s týmem Vos pár let táhnu.
Co pro Tebe vůbec hokejbal znamená? Odreagování od Tvého hlavního sportu?
Je to přesně tak. Hokejbal si jdu zahrát vždy, když mi skončí sezona a jsme v Liberci. Je to pro mě skvělé odreagování a aspoň si můžu nějak zasportovat, než jít jen běhat. Přeci jen s hokejkou je to lepší a zábavnější.
Jak bys ze svého pohledu profesionálního hokejisty popsal rozdíly mezi oběma sporty? Co Tobě osobně dělá největší problémy při přechodu z hokeje na hokejbal?
Myslím si, že je to hodně podobné, musí se držet hokejka (smích) Rozdíl je v tom, že místo bruslení se běhá, takže někomu, kdo umí hrát hokej a moc mu nejde běh to může dělat problém.
Můj největší problém je asi si vždycky připomenout pravidla, ale to trvá chvilku.
V minulosti jsi byl významnou součástí týmu HBC Vosy Liberec, který s Tebou v sestavě vyhrál několik titulů. Jak na tyto sezony vzpomínáš?
Vzpomínám na to rád, vždycky když mi to čas dovolí si rád přijdu zahrát a podívat se na kluky.
Letošní sezonu jsi strávil v Chance lize v dresu Poruby a na místní hokejbal Ti logicky nezbylo tolik času. V Liberci během toho proběhla renovace hřiště a položil se plastový povrch. Už jsi měl možnost si ho vyzkoušet? A co na tuhle změnu říkáš?
Jak už sem říkal, jdu si zahrát vždycky, když mi to čas jen trochu dovolí a pokud jsem zrovna v Liberci, protože trasa Ostrava-Liberec je trochu delší a nemůžu si přijet jen na otočku zahrát hokejbalový zápas.
Hřiště se mi moc líbí a je to obrovský rozdíl oproti předchozím sezonám. Jsem rád, že někdo má zájem hřiště postupnými krůčky zlepšovat a za mě mají všichni, co se na tom podílí, velký respekt.
Kdybys měl vybrat jeden moment z hokejbalu, který Ti utkvěl v paměti, jaký by to byl?
Tak asi to bude můj první zápas za Vosy, protože jsem vůbec nevěděl, co od ligy očekávat, ale mile mě to překvapilo, protože úroveň je dobrá a rok co rok se zlepšuje.
V červnu a červenci proběhne v libereckém Sport Parku mistrovství světa juniorů a juniorek. Do konečné nominace české reprezentace do 16 let se možná dostanou i zástupci libereckého klubu. Zajdeš se na mezinárodní hokejbal podívat?
Bohužel už budu mít přípravu v klubu a budu mimo Liberec. Ale je super, pokud se tam reprezentanti z Liberce dostanou a budou mít šanci se ukázat před svými rodinami s lvíčkem na prsou.
Když jsme u Sport Parku, v minulé sezoně jsi se po delší pauze opět představil v dresu Bílých Tygrů, dokonce před domácím publikem. Jak jsi tento návrat prožíval?
Abych řekl pravdu, tak jsem ani nervózní nebyl, prostě jsem si to šel užít a byl jsem strašně rád za ty šance, které jsem letos dostal.
Máš v plánu jezdit na hokejbal do Liberce i nadále?
Ano určitě, pokud mi to čas dovolí, vždy si rád dorazím zahrát.
