V letošní sezoně přihlásil klub HBC Liberec do soutěží pořádaných ČMSHb dva týmy, mikropřípravku a mladší žáky. V týmu mladších žáků ale mnoho dětí spadajících do této věkové kategorie nenalezneme, neboť se tuto sezonu ohrávají proti starším protihráčům téměř výhradně ročníky 2011-2013, které stále ještě patří do přípravky. Jak a proč došlo k tomuto kroku? A jaká je situace mladších žáků v letošní sezoně? Nejen o tom se rozpovídal jeden z trenérů této kategorie, David Hurych.
Davide, letošní ročník je pro mladší žáky HBC Liberec velmi specifický. Rozhodli jste se ho odehrát s většinou dětí, které věkově stále spadají do kategorie přípravky. Jaké k tomu byly důvody?
Důvody byly velice jednoduché a to takové, že bylo všechno odvozené od toho, že jsme hrozně mladý klub, který postupně nabírá další mládež. Jelikož byl nedostatek dětí pro kategorii mladší žáci, bylo jich jen pár, co věkově patřili do této kategorie a nechtěli jsme je celý rok nechat stát, tak proto jsme se rozhodli o spojení.
Jaký počet dětí v jednotlivých kategoriích by pro vás byl ideální? A myslíte si, že je v nejbližší době možné ideálních počtů dosáhnout?
Ideální počet by byl mít v každé kategorii cca 15 a více hráčů, už právě kvůli postupům do dalších věkových kategorií. Neumím na sto procent říct, jestli je možné dosáhnout těchto čísel, ale troufám si říct, že pro to děláme maximum, a to formou různých akcí. Pořádáme třeba příměstské tábory, nábory, rozmisťujeme reklamy a doufáme, že se to všechno vrátí právě na počtu nových malých sportovců.
Přechod mezi přípravkou a mladšími žáky je dost specifický, protože se z malého hřiště přechází na velké. Jak s touto změnou děti bojují? Trénujete s nimi speciální cvičení, která by jim s přechodem mohla pomoct?
Přechod mezi kategorií přípravky a mladších žáků je opravdu specifický, zejména změnou velikosti hřiště a tím i počtem hráčů v poli. Děti také musí začít vnímat změny v pravidlech (herní čas, přechod do pásma, zakázané uvolnění). Museli jsme to trénovat a stále to trénujeme formou spojení více různých cvičení zaměřených na nové situace. Ale stejně tak se trénují i jiné věci, protože je potřeba to dětem předat tak, aby se vůbec nemuseli soustředit na to, že to musí udělat, ale aby to bylo pro ně skoro automatické. Záleží nám na tom, aby děti byly trénované správně. To se nám daří díky programu pro trenéry, kteří si zúčastňují různých webinářů, seminářů, nebo školení s ostatními trenéry z různých klubů.
Kdybyste měl vyzdvihnout jednu pozitivní vlastnost, která charakterizuje současný tým mladších žáků, která by to byla a proč?
Nejlepší vlastnost na tomhle týmu je ta, že i složený tým z více kategorií se snaží táhnout za jeden provaz, a to nejen na hřišti.
Příští rok bude současný tým mnohem zkušenější a určitě se to projeví i výsledkově. Pokud se vám tento postup s „ostaršováním“ dětí vyplatí, přistoupíte k němu i v další navazující kategorii starších žáků?
Jednoznačně se těšíme na příští roky. Ne na jeden, ale i na ty další. Pokud vydrží tato parta, bylo by to super, protože bychom s nimi mohli postupovat až do mužské kategorie. Ostaršování je běžná věc ve všech kategoriích, akorát ne v takovémto počtu hráčů najednou, jako tomu bylo tento rok u nás . Doufáme, že bude dost dětí do všech kategorií, abychom toto nemuseli už podstupovat. Není to lehké pro nikoho z nás trenérů, vás rodičů a hlavně dětí. A pro ty to celé děláme. Těšíme se z jejich úsměvů a věříme v lepší zítřky.
