Semifinále opanovali hráči Medvědů a HBC Liberec, Vosy a Staříci končí

Boj o dvě finálová místa začal dvěma vyrovnanými souboji, které lépe vyzněly pro HBC Liberec a Vosy. Staříci, resp. Medvědi tak měli přes týden domácí úkol – lépe využívat naskytnuté šance a dojít si pro obrat v sérii. Podařilo se to na 50 %. Staříci i přes urputný boj v okleštěné sestavě padli o gól a jejich cesta playoff končí, zatímco Medvědi v sobě dokázali probudit šelmu a bodavé Vosy odehnali od jejich touhy po obhajobě titulu.

Semifinále č. 2; HBC Vosy Liberec – HBC Medvědi Liberec 2:8

V prvním zápase po týdenní odmlce se představily týmy Vos a Medvědů. Hráči Vos měli svého soka na lopatě po předchozím vítězství 7:4. Medvědi ale odmítli podobný průběh zápasu hned krátce po začátku, kdy se prosadil Kupf. Tlak hráčů v modrobílém pokračoval a neslo to ovoce. Do konce první třetiny vstřelil branku ještě Drapák a na přestávku se šlo za stavu 0:2 z pohledu obhajujícího šampiona.

Vosy se snažily najít protihru, ale proti byl Matěj Kupf. Během 11 minut zvládl nastřílet 4 góly, což postupně vysálo veškerou energii z žil soupeře a za stavu 0:6 už bylo těžké najít motivaci pro otáčení stavu. Ve třetí třetině veškeré naděje domácích ukončil sedmou brankou opět Imrich Drapák a utkání se již jen dohrávalo. Na 8:0 dokázal zvýšit Vala a vypadalo to i na nulu pro brankáře Šemberka. Vosy ale ukázaly týmového ducha a neodešly ze zápasu bez vstřeleného gólu. Dva góly Krebse a Vondráčka upravily skóre na 2:8 a druhý bod v sérii putoval na stranu Medvědů.

Semifinále č. 2; HBC Staříci Liberec – HBC Liberec 11:12

Utkání vskutku nevídané se odehrálo od 11 hodin. Proti sobě nastoupilo 13 hráčů. Dohromady. Z důvodu vysokých absencí v řadách obou týmů měli Staříci k dispozici 6 hráčů do pole a brankáře, zatímco HBC Liberec nemohlo s 5 hráči střídat vůbec. Zápasový čas 45:00 je tedy historickým maximem, které nemá obdoby.

Staříci na poslední chvíli před zápasem vytasili svůj hlavní klenot, Milana Schnaubelta. Na druhé straně naopak stálo produktivní duo Benda – Poljak, a právě souboj Schnaubelta s Bendou provázel celé utkání. Mohli bychom je nazvat režiséry celé hry, podle jejichž not se hrálo. Při skóre 11:12 zapsali oba hráči stejný počet bodů, jako jejich tým vstřelil branek v celém zápase. První třetina skončila vedením 3:2 pro HBC Liberec, když právě Benda se Schnaubeltem vstřelili 3, resp. 2 branky.

Po pauze se ke slovu dostali i ostatní hráči, na 5:2 pro HBC Liberec zvýšili Dušek a Hlister, po chvíli kontroval Zuch, ale za necelou půlminutku byl rozdíl opět tříbrankový díky Bendovi. Skóre do podoby 4:6 z pohledu Staříků dostal Kozák, za HBC Liberec ale nemohl odpovědět nikdo jiný, než za 20 minut už pětigólový Benda. Přestřelka pokračovala i nadále, ale Staříci dokázali srovnat se soupeřem krok a do třetí třetiny se tak šlo za stavu 8:8.

Před začátkem třetí části bylo nutno ocenit za heroický výkon a odhodlání oba brankáře, jak ze Staříků Ivana Kupfa, tak Petra Novotného, který kvůli počasí a náročnosti zápasu dokonce zkolaboval. Nedokázal ale svůj tým nechat „ve štychu“ a vrátil se do branky. Drama tak mohlo pokračovat. Do vedení se poprvé dostali Staříci po třetí brance Kozáka. Za Lišky vyrovnal hned vzápětí Benda. Následně si vedení vzali zpět na svou stranu hráči HBC Liberec, branka Poljaka znamenala jejich 10. gól v zápase. Staříci na nic nečekali a po přihrávce Schnaubelta na 10:10 vyrovnal Zuch. Zápas nakonec rozhodly početní (ne)výhody. V čase 40:22 usedl na trestnou lavici Dušek a nabídl Staříkům výbornou šanci rozhodnout zápas. Stalo se však přesně opačně, svůj 8. gól v zápase vstřelil v oslabení Benda a HBC Liberec šlo opět do vedení. Podobná situace se opakovala později, na trestnou usedl pro změnu hráč Staříků a nabídnutou šanci na gól využili… …hráči HBC Liberec! Vítěznou branku zápasu dal Dušek, protože Staříci se již dotáhnout nedokázali, Schnaubeltova rána znamenala jen pouhé snížení na 11:12.

Do finále tak postoupila šestice statečných z HBC Liberec. Měli bychom ale vyseknout poklonu oběma týmům, které hrály v minimálním počtu hráčů celý zápas.

Za Staříky do zápasu nastoupili: Ivan Kupf, Petr Zuch, Filip Pecka, Jiří Vašek, Ondřej Kozák, Martin Eitler, Milan Schnaubelt

Za HBC Liberec do zápasu nastoupili: Petr Novotný, Jiří Dušek, Michal Králík, Jan Hlister, Jan Poljak, Petr Benda

Dojmy ze zápasu i celého playoff nám popsal tahoun týmu Staříků, Milan Schnaubelt:

Milane, na konec základní části a playoff jsi se opět připojil k týmu Staříků, jaké pro tebe bylo letošní působení v Liberci?

Domluvil jsem se s klukama, že bych za ně hrál. Měl jsem dlouhou stopku a potřeboval jsem se dostat do tempa a nějak se udržovat, takže jsem rád, že jsem mohl hrát za Staříky.

Playoff pro vás skončilo v semifinále, kde jste podlehli vítězi základní části HBC Liberec. V čem byly největší rozdíly mezi oběma týmy? Co sérii rozhodlo?

Myslím si, že Lišky mají silný tým. Rozhodlo to, že mají šikovné kluky v týmu, ale řekl bych, že to byla vyrovnaná série. Kdybychom plnili to, co jsme si řekli, mohlo být vše jiné, ale na kdyby se nehraje.

Druhý zápas série byl velmi specifický, oba týmy nastoupily ve velmi okleštěných sestavách. Jak náročný byl zápas z pohledu hráče zvyklého na tempo extraligy?

Tak je to tak, jak říkáš. Bohužel u nás měli kluci nějaké plány nebo povinnosti, takže jsme se sešli v malém počtu, stejně jako soupeř. Bylo to fyzicky náročné a řekl bych, že i tempo to docela mělo, kdybych měl přirovnat, tak určitě to mělo parametry 3. národní ligy.

Nicméně velký kloubouk před brankáři. Ivan a Péťa předvedli neskutečný výkony a ještě v tom vedru, co bylo, klobouk dolů. A před Péťou obzvlášť, když tam o přestávce omdlel, dochytal zápas a naštěstí byl v pořádku. Vždy jde výsledek stranou, když se něco takového stane, hlavně ať je zdravý.

V Liberci hraješ pravidelně už několik sezón, během toho se tu změnil povrch, v soutěži končily a naopak začínaly různé týmy… Přijde ti, že se hokejbal v Liberci posouvá dopředu?

Určitě je tam vidět pokrok. Někteří z liberecké ligy už nakoukli i do extraligy anebo do jiných soutěží, což je super. Přál bych Liberci, aby se jim podařilo vybudovat svatostánek, kde budou mít jednou ligu registrovanou. S mládeží jim to taky šlape a já jim přeji, ať hráčům, tak funkcionářům jen to nejlepší, ať je hokejbal baví a dělá jim radost. Jak se říká, každá prohra i výhra naučí a myslím, že kluci to vedou dobrým směrem, mají za mě všichni obrovský respekt. Po práci jdou od rodin, dělají na hřišti, aby měli kde hrát, je to neskutečný. Jen škoda, že se najdou blbci, kteří to hřiště tady ničí, tak snad i to se do budoucna zlepší.

Semifinále č. 3; HBC Medvědi Liberec – HBC Vosy Liberec 9:4

Rozhodující třetí zápas. Šance na postup do finále pro oba celky stejná. Medvědi si to s Vosami rozdali o finálové místo na rovinu a zápas měl grády hned od začátku. Po pěti sekundách nabídl špatným vyhozením míčku přesilovku Medvědům Artl, ti ji ale využít nedokázali. Chvíli po vypršení trestu padla první branka utkání, Frk prostřelil brankáře Šemberka a Vosy slavily vedení. Jejich nedisciplinovanost je o něj ale připravila, během prvních 4 minut druhou nabídnutou přesilovkou již Medvědi nepohrdli a Kupf jim zařídil vyrovnání. Vzápětí však přišel jejich krátký výpadek, který Vosy využily ke vstřelení dvou gólů Frka a Peřiny. Přestřelka pokračovala snížením Valy a první část skončila vedením 3:2 pro Vosy.

Jako by ale hráčům ve žlutočerném o přestávce zvlhnul střelecký prach. Medvědi po pauze na svého soka nastoupili ve velkém stylu a po dvou minutách již vedli 4:3 díky přesným trefám Kupfa a Malowanyje. Když pro změnu nabídli přesilovku Medvědi Vosám, dopadlo to stejně, jako v první třetině. Prosadil se Kupf, tentokrát však v oslabení. Do konce třetiny zvládl vstřelit ještě jeden gól a do třetí třetiny tak šli ve vedení 6:3 Medvědi.

Vosy bojovaly o přežití a snažily se vytvořit tlak na gólmana domácích. Další hřebíček do rakve jim ale zatloukl sedmou brankou svého týmu Kožarik a rozdíl narostl na 4 branky. Jiskřičku naděje vykřesal Erben, ale šance přiblížit se na dostřel alespoň dvou branek už nepřišla. Medvědi si závěr zápasu pohlídali a navrch přidali Vosám ještě dva góly po střelách Kožarika a Valy.

Vosy tak s jistotou svůj loňský titul neobhájí a Medvědi mohou dál živit svůj sen o historicky prvním titulu.